ORP Rakovník

ORP Rakovník

digitální povodňový plán

© 2010 - 2025 Provozovatel www.povodnoveplany.cz

B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

ORP (obec s rozšířenou působností) Rakovník se rozkládá na samotném západním okraji Středočeského kraje a sídlí na adrese:

Městský úřad Rakovník: Husovo náměstí 27, 269 01 Rakovník

Telefon: 313 259 111; e-mail: posta@murako.cz ; ·Web: www.mesto-rakovnik.cz

·Zeměpisné souřadnice (WGS 84): 50°6′ s. š., 13°42′ v. d.

·Rozloha území správního obvodu ORP Rakovník: 896,3 km2

·Počet obcí: 83

·Počet obcí s pověřeným obecním úřadem: 4 ; počet katastrů: 121

·Počet obyvatel ORP Rakovník (Malý lexikon obcí České republiky, 2023): 56 058 z toho

  • Děti do 14 let:                                9 027
  • Ekonomicky aktivní (15–64 let):   34 902
  • Ekonomicky neaktivní (65 a více): 12 129

 

 

 

 

ORP Rakovník leží na rozhraní tří krajů: Středočeského, Ústeckého a Plzeňského. Je obklopen devíti sousedními ORP: Rokycany a Kralovice (Plzeňský kraj), Podbořany, Žatec a Louny (Ústecký kraj) a Slaný, Kladno, Beroun (Středočeský kraj). V rámci Středočeského kraje mu náleží mu 8,2 % celkové rozlohy kraje.

S počtem obyvatel 56 tisíc a nejnižší hustotou zalidnění 62,5 obyvatel na km2 je Rakovnicko nejřidčeji osídleným územím v rámci kraje. Od reformy veřejné správy z 1. 1. 2003 se ORP Rakovník člení se na čtyři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Rakovník, Křivoklát, Jesenice, Nové Strašecí). V současné době náleží do ORP Rakovník 83 obcí a měst. Z celkového počtu obcí mají 3 přiznaný statut města (Rakovník, Nové Strašecí, Jesenice) a šest obcí bylo stanoveno městysem (Senomaty, Pavlíkov, Kněževes, Mšec, Slabce, Křivoklát).

 

ORP Rakovník je typickým vnitřním periferním územím. Území ORP Rakovník neleží v žádné rozvojové oblasti vymezené v Politice územního rozvoje ČR a neprochází jím ani žádná rozvojová osa republikového významu. Jižní hranice ORP Rakovník se dotýká rozvojová osa republikového významu OS1 Praha – Plzeň – SRN vedená podél dálnice D5. Na území ORP Rakovník se nenachází žádné vyšší centrum osídlení, jehož význam by přesahoval hranice ORP. Město Rakovník - centrum ORP, leží v těžišti území svého ORP, má počet obyvatel jen mírně překračující 15 000 a je spádovým centrem výhradně pro obce v rámci vlastního ORP. Vyšším spádovým centrem osídlení pro město Rakovník je hlavní město Praha.

ORP Rakovník je venkovským regionem s řídkou, avšak homogenní strukturou osídlení, v porovnání s územími okolních ORP, resp. částí sousedících krajů. Území ORP Rakovník je pokryté pravidelnou sítí venkovských obcí, vzájemně vzdálených v průměru 3 km. Jednotlivá sídla pak tvoří poměrně pravidelný rastr. Z východu zasahuje do území Rakovnicka okrajově pás hustšího osídlení Kladenské aglomerace.

Na základě směrů vyjížďky obyvatel za prací z obcí ORP Rakovník vyplývá, že území disponuje poměrně silnou vazbou na Prahu. Obyvatelé východní částí ORP Rakovník vyjíždějí za prací také do Kladna, Slaného a Berouna. V rámci ORP Rakovník plní roli spádového centra osídlení výhradně město Rakovník. Podle dojížďkových proudů do pracovišť v ORP Rakovník přitahuje město Rakovník prakticky všechny obce v rámci ORP Rakovník a částečně také ze sousedících ORP (Kralovice, Kožlany, Vroutek, Podbořany, Žatec, Postoloprty, Louny). Tento fakt je zapříčiněn absencí většího spádového centra osídlení západně od Rakovníka.

Přírodní poměry Rakovnicka jsou velmi rozmanité. Jejich pestrost je dána především geologickou a geomorfologickou stavbou. Lesy pokrývají necelých 40 % plochy správního obvodu ORP. Velké lesní komplexy se nacházejí mezi Rakovníkem a Křivoklátem, na Jesenicku a Džbáně. Jádrem území je Rakovnická kotlina s okolní bezlesou pahorkatinou včetně vyššího, z části lesnatého Jesenicka na západě, nejvyšší části Džbánu na severu a lesnatého Křivoklátska na jihu až východě. Celá oblast Rakovnicka patří mezi suché oblasti. Leží ve srážkovém stínu hraničních pohoří, odkud přichází hlavní vzdušné proudění a nad teplou bezlesou kotlinou spadne jen málo vydatných dešťů. Průměrný roční úhrn srážek se na většině území pohybuje v rozmezí 500–550 mm. Průměrná roční teplota dosahuje hodnot mezi 8 a 9°C. Z hlediska retenční kapacity půdního pokryvu panují v ORP Rakovník rozličné poměry. V západní a severovýchodní části ORP se nacházejí oblasti, kde je retenční schopnost půdního pokryvu velmi nízká (v některých místech i pod 60 l/m2). Naopak v regionu Křivoklátska je schopnost retence vody v krajině výrazně vyšší, předpokládá se zde zachycení kolem 160 l/m2. Tento fakt vychází z rozdílnosti vegetačního i půdního pokryvu v rámci celého ORP. Hodnoty retence vody hrají důležitou roli při přívalových srážkách.

Nejvýznamnějším tokem, který protéká územím Rakovnicka, je řeka Berounka. Dalšími významnými toky jsou Rakovnický potok, řeka Klíčava a Javornice. Většina menších toků je na území Rakovnicka málo vodných, především v období letních měsíců, kdy téměř vysychají. V Rakovnickém regionu se také nachází celá řada rybníků střední velikosti, zejména v okolí Jesenice a Mšece. Vodní nádrž Klíčava je významným zdrojem pitné vody pro Kladensko a záložním zdrojem pro skupinový vodovod.

Geomorfologie

Bioregion Křivoklátsko zaujímá téměř celý geomorfologický celek Křivoklátské vrchoviny a severní cíp Plaské pahorkatiny. Typická část bioregionu je tvořena vrchovinou na proterozoických břidlicích a kambrických vyvřelinách, přičemž osu území tvoří zaříznuté údolí řeky Berounky. V hlubokých údolích často dochází ke značné teplotní inverzi. Na Křivoklátsku se nachází nejvyšší bod území  (Vlastec 612 m) a zároveň nejnižší lokalita (tok Berounky za Žloukovicemi 220 m n. m.). Křivoklátsko je zařazeno do mezinárodního seznamu biosférických rezervací UNESCO a v roce 1978 bylo vyhlášeno jako chráněná krajinná oblast (CHKO) Křivoklátsko. Rozsáhlé lesní porosty zaujímají až 64 % plochy oblasti. Nalezneme zde velké množství vzácných rostlin a živočichů od horských až po teplomilné.

Rakovnická kotlina zaujímá střední část území správního obvodu,které je tvořeno usazeninami mladších prvohor. Převládajícími horninami jsou slepence, pískovce a lupky. Severně od Rakovnického potoka se nacházejí nánosy třetihorních písků, štěrků i ojedinělých balvanů. Rakovnicko velmi ovlivnila lidská činnost. Negativní dopad intenzivní zemědělské velkovýroby je patrný zejména na orné půdě. Svérázný výraz krajině dávají chmelnice, rozprostírající se na plochých a mírně svažitých červených půdách.

Jesenicko tvoří čistecko-jesenický žulový masiv. Povrchové zvětrávání zde vytvořilo svérázné formy balvanitého rozpadu včetně tzv. “kamenných stád” a viklanů. Pramení zde Rakovnický potok a Javornice. Zachovaly se zde významné zbytky mokřadů, vstavačových luk a místa připomínající tajgu. V lesích roste vřes, množství borůvek, brusinek a hub. Pro svoji klidnou, vyváženou krajinu a přírodní zajímavosti bylo Jesenicko vyhlášeno nejprve jako klidová oblast, později jako přírodní park. Hospodaření zde příliš omezováno není, reguluje se však nová výstavba a těžba ve volné krajině.

Džbán tvoří tabulová plošina vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolí, která se sklání směrem k severu. Je členěna údolními rýhami na řadu úzkých vrchů, plošin a hřbetů. Přechody od údolí do plošin či hřbetů často chybí a vytvářejí se zde prudké útesové zlomy vysoké několik metrů. Geologickým podkladem jsou jemnozrnné pískovce, jílovce a slínovce, nazývané opuky. Džbán tvoří rozvodnici povodí Ohře a povodí Vltavy. Přírodovědné hodnoty Džbánu byly důvodem k vyhlášení Přírodního parku Džbán.

Zásobování vodou a energiemi

  • Území ORP Rakovník je plně pokryto elektrizační soustavou.
  • Zásobování plynem probíhá jen v části území. Jedná se převážně o větší obce na severu a ve středu ORP.
  • Na kanalizaci je napojena přibližně jen polovina obcí ORP Rakovník. Jedná se o Rakovník a o obce v jeho okolí, pak o obce na Novostrašecku a na Křivoklátsku. Řada obcí má kanalizaci pouze v jádrových sídlech.
  • Na veřejný vodovod je napojena většina obcí ORP Rakovník. Výjimku tvoří prakticky souvislý pás obcí mezi Jesenicí a Zbečnem. V tomto pásu osídlení obce nemají veřejný vodovod vůbec, anebo zásobuje pouze vybraná sídla. Mezi hlavní provozovatele vodovodů v oblasti patří společnosti Ravos s.r.o., Severočeská vodárenská společnost a.s., Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a. s. a Středočeské vodárny a.s.

Dopravní infrastruktura

V ORP Rakovník se nachází pět železničních tratí. Jedná se o tratě č. 161 (Rakovník – Bečov nad Teplou), č. 160 (Plzeň – Žatec), 162 (Kralovice u Rakovníka – Rakovník), č. 174 (Beroun – Rakovník) a č. 120 (Praha – Rakovník) s větví č. 124 (Praha – Chomutov). Na území se také nachází trať s příležitostným muzejním provozem č. 125. Všechny tratě jsou neelektrizované jednokolejné s maximální rychlostí do 70 km/h. Nejvytíženější je trať č. 120, která spojuje Rakovník s Kladnem a Prahou. Ostatní tratě jsou spíše lokálního charakteru vedoucí zpravidla do nejbližších měst v okolních ORP.

Hromadná autobusová doprava ORP Rakovník (všechny železniční tratě a dálkové autobusové linky) byla v létě 2020 integrována do systému Pražské integrované dopravy. V území se nenachází využitelná ani využívaná vodní trasa ve smyslu Zákona o vnitrozemské plavbě. V Rakovníku se nachází vnitrostátní letiště sloužící pro rekreační letecký sport. Nejbližším mezinárodním letištěm je Pražské Letiště Václava Havla, na které je území napojeno již zmiňovanou dálnicí D6.

 

RIS ORP RAKOVNÍK