Historické povodně v ORP Rakovník


V území a správním obvodu ORP Rakovník se vyskytovaly a vyskytují povodně.

Město Rakovník

Povodně na území města Rakovník nejsou z historického hlediska výjimečnou událostí, nicméně v posledních desetiletích se extrémní stavy na menších tocích Rakovnicku spíše vyhýbaly. Z ničivějších povodňových událostí je významná ta z roku 2002. Po vodně se v první vlně projevily především v jižních a západních Čechách v období mezi 7. 8 až 11. 8. 2002. V první vlně nedošlo k dramatickým vzestupům hladin toků na Rakovnicku, nicméně první intenzivní srážkové období nasytilo retenční kapacitu povodí, takže při druhé povodňové vlně mezi 12. 8 a 16. 8. 2002 se již přírodní katastrofa projevila naplno. Ke kulminaci Rakovnického a Lišanského potoka došlo 12.8 a 13.8. 2002. Jde o nejvýznamnější zdokumentovanou povodeň na území města Rakovník, viz následující fotografie.

Most Vackova ulice - areál CAFEX

při povodni v srpnu 2002
Soutok Rakovnického a Lišanského potoka při povodni v srpnu 2002
   
Tyršovo koupaliště  při povodni v srpnu 2002
   
Soutok Rakovnického a Černého potoka při povodni v srpnu 2002
   
Lávka pro pěší přes Černý potok při povodni v srpnu 2002
Jez u SK (ul. Sportovní) při povodni v srpnu 2002
Lávka u České pojišťovny při povodni v srpnu 2002
Most ul. Nádražní (původní) při povodni v srpnu 2002

S velkou pravděpodobností ještě výrazně ničivější povodně zasáhly město Rakovník v dávnější minulosti, tedy nemáme o nich přesné informace. Je známo, že k obzvlášť významným záplavám došlo na Rakovnicku v letech 1698, 1824, 1845 a 1872.

Nejdetailnější informace jsou známy o události z května 1872. Šlo o jednu z největších českých přírodních katastrof, která postihla povodí Berounky pod Plzní, s obrovskými průtoky na Litavce, Střele, Rakovnickém potoce i dalších přítocích Berounky. Povodeň byla způsobena přívalovými lijáky mimořádně velkého plošného rozsahu a intenzity. Z hlediska Rakovnického potoka je podstatné, že extrémní srážkou zasažená oblast dosahovala od Jesenicka až k Senomatům. Zátopu Rakovníka způsobil stavějící se železniční most u dnešního Tyršova koupaliště. Z jeho již tří stojících oblouků byly dva vnější zazděny a průtok vody se dral jen obloukem středním. Ten ale zatarasily plující ploty, vrata od stodol, chmelní tyče a jezero dosáhlo až na rakovnické náměstí. Ve vlastním městě vzaly za své historické hradební zdi na jihu města. Asi dvacet domů se rozbořilo a desítky jiných, zejména na Sekyře a u cukrovaru (dnes autobusové nádraží) byly vážně poškozeny. Asi stovka domů byla po povodni neobyvatelná.

Z dokumentárních zdrojů vyplývá též zajímavá skutečnost, že povodeň z května 1872 v Rakovníku i přes svou mimořádnost a ničivost zřejmě nedosáhla tak vysokého vodního stavu jako ta z léta 1698 kdy se, následkem přívalového deště protrhly jesenické rybníky (tedy zvláštní povodeň) a došlo k těžkému poškození zástavby města Rakovníka, včetně hlubokého zatopení náměstí. Plyne to z popisu zaplavení náměstí, jehož výškové poměry nedoznaly výraznějších změn. V roce 1698 dosáhla hladina výšky cca 150 cm na náměstí a řada domů tam byla zcela zničena.

Ostatní obce na území ORP Rakovník

Ze 43 obcí (z celkových 83 v ORP Rakovník), na jejichž území má vodní tok stanoveno záplavové území, se nejčastěji vyskytují povodně v sídlech ohrožených inundací Berounky nebo jím vyvolaným zpětným vzdutím, nejčastěji do Rakovnického potoka, tj. v Roztokách, Křivoklátu a Městečku. Zejména z těchto obcí proto pochází níže uvedená fotodokumentace.

 Povodeň 2002 Roztoky u Křivoklátu  
 Povodeň 2002 městys Křivoklát  
Zimní povodeň 2011 obec Městečko